Historické lovecké sídlo Slezských vévodů

- Oblíbený Lovecký zámek Slezských panovníků, který využívali i ke své okázalé reprezentaci -

Slezské korunovační klenoty jsou dodnes dochované už jen v jejich historickém významu. Ve středověku bylo Slezsko v rámci Českého království rozděleno na Horní a Dolní vévodství. V České královské zemi Vévodství Horní Slezsko je dnes už dochované jen jedno z jeho čtyř zámeckých sídel: Piastovský lovecký a rezidenční zámek Fryštát, který byl slezských panovníků velmi oblíbenou rezidencí a někteří z nich zde sídlili i trvale. Dnes se Slezsko dělí na čtyři vojvodství a kraje: Moravskoslezské, Slezské, Opolské a Dolnoslezské, s tím, že první tři jmenované části vzešly z České královské země Horního Slezska. Moravskoslezský rezidenční Fryštát spolu s Opolskoslezským sídlem v Břehu, Dolnoslezským sídlem v Lehnici a dalšími vedlejšími sídly, jsou těmi Slezskými korunovačními klenoty a v dnešní České republice je Fryštátský zámek vedle Pražského hradu jediným trvale osídleným panovnickým sídlem, ve středověku významným i jako sídlo zástupců českých králů.

2025-2034 - 1000 let slezského Fryštátu

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Fryštátu je z roku 1305, kde je Fryštát uveden již jako významné město Freistadt in Roy, tedy Fryštát na dnešním místě. Jeho předchůdcem byl Fryštát ležící na břehu řeky Olše, která byla ve středověku považována za slezský hlavní tok řeky Odry. Podél jejího toku byla od 10. století zakládána městská hradiště a mezi nimi i Fryštát. Jeho původní polohou je místo dnešní obce Staré Město. Takto jsou označována původní sídla, která byla později přesunuta na jiné, výhodnější místo. Vévodské a jiné středověké archivy byly postiženy četnými požáry, takže se o středověkém Fryštátu z písemných zdrojů mnoho nedovíme. To ale neznamená, že se o Fryštátu nemůžeme dozvědět více. Hlavní stopou jsou nám Piastovci - původně polská královská, od roku 1138 slezská panovnická dynastie a od roku 1327 nejvýše postavená aristokracie Českého království. Genealogie Piastovců je uvedena na polských webovkách poczet.com, v karvinském, a i v jiných archivech jsou dochovány některé z jejich listin a dopisů, ze kterých o Piastovcích pátrali historici David Pindur a Radim Jež. "Chutným" zdrojem informací je také kniha "S knížaty u stolu", kterou sepsali historici Národního památkového ústavu a zaměřuje se na dvorské poměry slezských Piastovců. Stavitelem Fryštátského zámku je vévoda Mečislav III. Piast Opolský (1251-1316), který je také stavitelem nebo obnovitelem hradů a zámků v Ratiboři, Těšíně, Bílsku, Frýdku, Slezské Ostravě, Osvětimi a Zátoru. Na těchto hradech se z jejich počáteční historie dozvíme takřka to samé - stejný stavitel, podobná historie, a to samé tedy velmi pravděpodobně platí i na Fryštát. Stejnou metodou se o Fryštátu dozvíme i pátráním po Mečislavových potomcích, i oni zasáhli do života Fryštátu a někteří zde i trvale sídlili. I z těchto zdrojů jsou informace obsažené na této webovce. Karvinský historik Roman Lindner zapomenutou historii Fryštátu zkompletoval v publikaci "Gotický hrad Fryštát v Karviné" (2020). A není to historie všeobecná. Intenzivní pátrání odhalilo královskou historii Fryštátu, úzce spjatého s českými králi jako velmi významného rezidenčního sídla Slezského vévodství. Pravděpodobně naposled po historii tohoto významného sídla pátral fryštátský historik Julius Bayer, žijící v 19. století. Svá bádání sepsal do knihy "Pamětihodnosti města Fryštátu" (1879), a také Gustav Axtmann, který knihu aktualizoval ve svém díle "K dějinám města Fryštátu" (1924). Obě knihy jsou uchovány v depozitáři Muzea Slezského zemského archivu v Karviné. Zdrojem cenných informací je také polský středověký kronikář Jan Dluhoš (1415-1480), který se zmiňuje o Piastovcích žijících v jeho době 15. století. V Polsku se toho o původně českém Slezsku, jeho panovnících a sídlech dá vypátrat více než v Česku. V různých zdrojích jsou nějaké odchylky, ale celkově vzato jsou všechny dostupné zdroje jako články mozaiky, které do sebe zapadají a vytvářejí středověký obraz rezidenčního Fryštátu, a tuto krásnou mozaiku vám na těchto webovkách představujeme. Historik Bayer uvádí, že se Fryštát silně rozvíjel už za vlády krále Měčislava II. Piasta. Ten vládl v letech 1025 - 1034 a je o něm známo, že za jeho vlády se Piastovské Polské království, jehož byl Fryštát součástí, opravdu dobře rozvíjelo a prosperovalo. Pokud to tak tedy doopravdy bylo, v letech 2025 - 2034 má Fryštát už více jak 1000 let své existence za sebou a je tak jedním z nejstarších měst Českých zemí, kam od roku 1327 patří. Jeho prohlídkou se dostanete do slezského středověku s pomocí podstránky "REZIDENCE KAZIMÍRA II."

Administrátor www.frystat-karvina.cz; e-mail: hofmistr@frystat-karvina.cz

13. září 2032 - 750 let založení Loveckého zámku Fryštát

Nevíme sice přesně kdy to bylo, ale založení zámku Fryštát se spojuje se začátkem vlády Hornoslezského vévody Mečislava III. Piasta z Opole. Ten se stal vládcem v den smrti svého otce, 13. září roku 1282. Historické události, popsané v knize Rozmanitosti od profesora Peterky, nás vedou do Starého Fryštátu, dnešní předměstské obce Staré Město na břehu řeky Olše, kde od 10. století stálo staroslezské dřevěné hradiště, které se rychle rozvíjelo, a za vlády Mečislavova otce, vévody Vladislava I. Piasta z Opole a českého krále Přemyslava Otakara II. Přemyslovce, bylo roku 1269 proměněno v obchodní město. Na začátku své vlády vévoda Mečislav ve Starém Fryštátě vedl vojenskou bitvu, aby si z jeho dřevěného hradu, obývaného sillingským knížetem, odebral zde drženou svou choť, kněžnu Gřimyslavu. Město během této bitvy lehlo popelem. Dál již praví legenda, že vévoda Mečislav po vítězné bitvě odjel na svém koni Norikovi dál proti proudu řeky Olše, aby našel vhodné místo na stavbu nového Fryštátu a našel rozlehlé a vyvýšené místo, na kterém rostla velká lípa. Vévoda tedy sesedl z koně a po bitvě zcela unaven, sedl si pod lípou na zem a usnul. Když se probudil, zjistil, že v koruně mohutné lípy je vybudované již opuštěné orlí hnízdo. Netrvalo dlouho, a u lípy se objevila i velká orlice. Prolétávala kolem vévody, ale nevyháněla ho, a vévoda poznal, že nové město má postavit právě tady. Ať už to bylo tak nebo jinak, Piastovský rod vévody Mečislava zde měl své oblíbené lovecké revíry, tak se vévoda rozhodl tady postavit svůj nový Lovecký zámek, kolem kterého si starofryštátští měšťané stavěli i své nové domy. Vyvýšené místo totiž bránilo častým povodním město ničit, čím Starý Fryštát opravdu často trpěl. Vévoda svůj nový zámek Fryštát často navštěvoval a stal se druhým sídlem jeho i jeho potomků. Něco pravdy na oné legendě bude, protože od těch dob až dodnes má Fryštát ve svém znaku Lipový list a Orlici. Jak se z Loveckého zámku stalo nejhonosněji vedené slezské panovnické sídlo se dozvíte na podstránce "VÉVODSKÝ ZÁMEK".

18. únor 2027 - 700 let slezského Fryštátu v Českých zemích

18. únor 1327 Opava: "Můj Otče, chci se stát tvým mužem", řekl Hornoslezský vévoda Kazimír I. Piast Těšínský svému novému pánu, českému králi Janu Lucemburskému. Poté vévoda před králem poklekl, složil meč na zem a chytil se krále za ruce, jako projev bezbrannosti. "Vstaň můj Synu", odpověděl král vévodovi a políbil ho na rty polibkem míru. Vévoda Kazimír I. Piast tímto gestem převedl svou zemi z polské koruny pod korunu českou. Králi slíbil věrnost, radu a vojenskou pomoc v případě válek. Král zase vévodovi slíbil trvalou ochranu. 24. února 1327 byla sepsána Lenní smlouva, kde král potvrzuje autonomii Slezska s jeho svrchovaným panovníkem, soudním tribunálem a biskupstvím. Vévoda zase potvrzuje králův nárok na Slezsko v případě vymření slezské panovnické dynastie Piastovců, což se stalo až o 300 let později. Žádný z českých králů se tedy do té doby nestal svrchovaným panovníkem Slezska. Lenní smlouva byla notářsky stvrzena 30. srpna 1386 ve Fryštátě. Předáním slezského praporu králi, byl celý slavnostní akt ukončen.

Z historické Hornoslezské země se na území České republiky nacházejí už jen okresy Slezská Ostrava, Hlučín, Frýdek, Těšín, Jablunkov a Karviná s historickým hornoslezským rezidenčním a loveckým sídlem Fryštát.

13. prosinec 2028 - 500 let od úmrtí krále slezského, Kazimíra II. Piasta

Kazimír II. Piast se narodil roku 1449 jako slezský princ Fryštátský. Jeho otec, slezský vévoda Boleslav II. Piast Fryštátský roku 1447 založil ve Fryštátě dodnes funkční pivovar a téhož roku učinil z Fryštátu jedno z rezidenčních sídel ve Slezsku. Kazimírova milovaná matka Anna Bielská, založila ve Fryštátě dnešní čtvrť Bělidlo a stala se patronkou města. Fryštát byl v jejich době nejhonosněji vedenou slezskou rezidencí. V roce 1460 byl Kazimír přizván ke spoluvládě a roku 1465 začal vládnout samostatně. Byl velmi ambiciózní, jeho vláda byla tvrdá a ve Slezsku vyvolávala napětí, což vedlo ke slezským válkám. Kazimír II. tak roku 1476 vedl válku u Krosna, války o Hlohov vedl až do roku 1480, roku 1493 dobil město Bolkov a v roce 1522 vedl vojenskou výpravu proti městu Svidnice. Roku 1490 byl povýšen do stavu guvernéra Slezska, čili slezského Vicekrále v zastoupení českého krále Vladislava II. Jagellonského. Sám se však uvedl do role slezského krále panujícího nad slezskými vévody, odtud jeho označení "Král Slezský." Byl skvělým politikem, diplomatem a vedl i úspěšnou sňatkovou politiku. Roku 1478 vyjednal sňatkové spojení s potomky českého krále Jiřího z Poděbrad. Svou sestru, slezskou princeznu Žofii roku 1474 oženil s královým synem Viktorínem a sám se roku 1478 oženil s Johanou, královou vnučkou. V roce 1486 vyjednal sňatek své sestřenice, slezské princezny Hedviky s uherským magnátem Stefanem Zápolským a ta se stala matkou nejen uherských a polských králů, ale mezi její potomky patří i členové britské královské rodiny. Roku 1497 byl na Kazimíra II. v Nyse proveden neúspěšný atentát, který ihned potrestal stětím hlavy vévody Mikuláše II. Piasta Opolského. Kazimír II. také značně oslaboval moc slezského biskupa a začal ve Slezsku rozvíjet náboženský protestantismus, čímž si proti sobě poštval katolickou církev. Ke slezskému biskupovi chtěl roku 1501 jako pomocného biskupa dosadit svého syna Fridricha a katolickou církev tak ve Slezsku ovládnout. To se mu však nezdařilo. Kazimír II. vládl sice tvrdou rukou, ale ku prospěchu Slezska, které v jeho době zažilo rozvoj a prosperitu. On sám se řadil mezi nejbohatší aristokraty. Ve Fryštátě, své rodné rezidenci, roku 1473 zavedl dodnes provozované Velikonoční trhy, v roce 1498 začal kolem Fryštátu budovat dodnes existující rybníky, roku 1504 založil dodnes fungující Radnici a roku 1514 dal celé Fryštátské rezidenci dnešní vzhled, jejíž dominantou dodnes zůstává Kazimírova Bílá věž. Po roce 1505 také přesouvá Zámecký pivovar do Pivovarské uličky, kde stojí dodnes, a kde v Kazimírově dřívější sladovně je dnešní výčep "Na Bečkách." Kazimír II. započal valašskou kolonizaci Slezska a je tedy také i duchovním otcem slezských Valachů, dodnes žijících v oblasti Slezských Beskyd, kde se této komunitě říká "Gorolové". Ve Fryštátě byla roku 1611 k Zámeckému kostelu pro ně postavena kaple, dodnes zvaná "Moravská". Podobu slezského Vicekrále Kazimíra II. lze spatřit nad vchodem do fryštátské Radnice a erb jeho rodiny je umístěný na Piastovské radniční věži. S dobou vlády 63-68 let patří k nejdéle panujícím vladařům na světě a bezesporu je největším rodákem Fryštátu i Slezska všech dob. Dožil se 79 let a 18. prosince roku 1528 byl pohřben neznámo kde, pravděpodobně ve fryštátském Zámeckém kostele. Více se o jeho panovnické dynastii dozvíte na podstránce "SLEZŠTÍ PIASTOVCI".

2015-2030 - 500 let Zámecké Bílé věže

Věž se začala stavět roku 1515, tedy ihned po dokončení renesanční rekonstrukce Loveckého zámku Fryštát. Obě stavby prováděl slezský Vicekrál Kazimír II. Piast Fryštátský. Původně měla Bílá věž svou nadpoloviční výšku a postavena byla z gotických kamenů použitých z rozebrané obranné věže zámku. Tato zámecká obranná věž z doby kolem roku 1370 se nad zámkem pnula do výše v zámeckém jihozápadním nároží. Zámecká obranná věž už má jen svůj suterén s vězeňskou celou, přízemí se zámeckou zbrojnicí a první patro s Malým sálem. Nová zámecká Bílá věž, sloužící jako zvonice, je opředena několika legendami. Především o Zázračném zvonu, který se stal záminkou odloučení vévodkyně Marie od svého krutého chotě, vévody Václava III., a karanténním uvězněním na mor nemocné vévodkyně Kateřiny Piastovny, která v komnatách Bílé věže také roku 1569 zemřela a jež se věž poté stala i zdejší Bílou paní. Po Kazimírově smrti roku 1528 byla Bílá věž zvednuta do dnešní výšky a třetí legenda vypráví, že z místa, kde se věž začala nadstavovat, spadl jeden z dělníků na zem. Zvedl se však a kulhajíc, se zpátky dostal na stavbu. Místo odkud spadl, bylo označeno napodobeninou jeho pohmožděného kolena. Při prohlídce Bílé věže je uvnitř vidět přesné místo, odkud se věž začala znovu stavět do výšky. Dostavěna byla v roce 1530 za vlády vévodkyně Anny Piastovny Hohenzollern, a dodnes je největší dominatou Zámeckého sídla Fryštát.

2031 - 490 let od narození vévody Fridricha Kazimíra a 460 let vymření Piastovců ve Fryštátě

Bezpochyb byl vévoda Fridrich Kazimír, princ Fryštátský, nejoblíbenějším slezským panovníkem. Jako panovník uměl dodržovat protokol, reprezentovat svou zem a žít v sevření fryštátského dvora, který neustále zveleboval. Svým poddaným poskytoval ve Fryštátě nekonečnou zábavu, které se ale také s chutí zúčastňoval. Rád se před lidmi předváděl aby byl středem pozornosti, ale to ho nutilo dál dělat lidem radost a dávat jim ještě více zábavy. Obdarovával své blízké četnými dárkami a na některé z nich si musel vzít úvěr, protože byly velmi drahé. Ale uměl být také i obyčejným mužem, otcem a člověkem. Miloval především svou rodinu a své důvěrné přátele. Postavil pro svou rodinu zámek Ráj, aby mohli být víc na venkově. Měl rád své koně, psy a jiná zvířata, kterými se obklopoval a poskytoval jim tu nejlepší péči. Jeho předčasná smrt 4. dubna roku 1571, za kterou je nepřímo odpovědný tehdejší císař Maxmilián II. Habsburský, znamenala vymření Slezských Piastovců ve Fryštátě. Zanechal po sobě Lovecký zámek Fryštát, Piastovskou radniční věž a kostel svatého Marka.

Život vévody Fridricha Kazimíra Piasta na jeho panovnickém dvoře ve Fryštátě 16. století, je popsán v románovém příběhu podle skutečných událostí "VÉVODA Z FRYŠTÁTU" zveřejněným i na těchto webovkách.