- Karviná, moderní lázeňské, universitní a slezské královské město -

Karviná vznikla v roce 1949 sloučením okresního, královského a lázeňského Fryštátu s okolními obcemi. Nové město dostalo název Karviná a mělo se stát slezskou metropolí se 120.000 obyvateli. Stavební rozvoj nastal už v 50. letech 20. století výstavbou čtvrti Nové Město s páteřním bulvárem lemovaným obytnými domy s obchody a restauracemi. V 60. letech 20. století se postavila obytná čtvrť Ráj/Mizerov s vlastními obchodními centry a v 70. letech 20. století byla vybudována moderní lázeňská čtvrť Hranice. Karviná nemá své hlavní centrum tvořené starou zástavbou, nevyhovující už v polovině 20. století, jako je tomu v běžných evropských městech. Karviná je urbanistickým celkem moderních čtvrtí a pro přítomnost jodobromových lázní je koncipována jako lázeňské zahradní město plné zeleně, širokých ulic a hlavních tříd s dominantními budovami v architektuře "Bruselský styl" a lemovanými krásnými alejemi. Je zde spousta rekreačních zón a nádherných parků. Je pohodová a je městem pro příjemný a pohodlný život. Slezská Karviná má také vysokou životní úroveň. Například ve srovnání s Prahou v Čechách si v Karviné na vlastní bydlení vyděláte 3x rychleji, je tady 2x více nemocničních lůžek na obyvatele a jsou zde i vyšší důchody. A ve srovnání s Ostravou na Moravě je v Karviné poměr průměrných cen za reality s výší průměrné mzdy o jednu třetinu výhodnější. Karviná je i slezským kulturním centrem a střediskem vzdělanosti s universitou a má v rámci České republiky nejvýhodnější polohu. Oblast Karviné se totiž nachází na křižovatce čtyř hlavních transevropských tras Sever - Jih. Díky tomu je Karviná i kosmopolitním městem patřícím nejen slezanům, ale i jiným národům, především Polákům a Slovákům. Žije uvolněnou, svobodnou až rekreační atmosférou zbavenou stresu typického pro jiná větší a velká města. Karviňané své město mají rádi a žijí v něm svým vlastním životem, což je i první čeho si všimnete, pokud se ve městě zdržíte. Každého svého návštěvníka, turistu, studenta i lázeňského hosta však rychle přijmou mezi sebe.

- Některé fotografie byly staženy z různých zdrojů internetu -

- Slezsko, bohatá evropská země patřící třem státům -

Evropské Slezsko má kolem 8mil. obyvatel, má své písmo, jazyk a vlajku, od roku 1742 je rozdělené a dnes patří třem státům: Německu, Polsku a Česku. Největším městem evropského Slezska je Wroclaw a dodnes zachovalými a nejdéle trvajícími knížecími sídly slezských panovníků z rodu Piastovců jsou Legnica v Polsku a Fryštát v Karviné. V současnosti má Slezsko tato velká správní centra: Görlitz, Wroclaw, Opole, Katowice a Ostrava, která ovšem leží na území Moravy a se Slezskem nesdílí jeho historii, ale která od roku 1920 nahradila slezskou Opavu. Nejvyššími horami Slezska jsou Sněžka v Krkonoších (1603m) a Praděd v Jeseníkách (1492m). Památnou horou Slezska je však hora Slézy (718m) ležící ve slezské oblasti Krkonoš a Jeseníků. Kolem této hory se v polovině 2. století usadili Silingové, východogermánský kmen jehož jsou slezané potomci. Hlavním vodním tokem Slezska je řeka Odra s přítokem řeky Olše, podél kterých vede také hlavní slezská a transevropská silnice s železnicí, a na kterých byla postavena slezská knížecí rezidenční sídla, z níchž je Karviná-Fryštát jediné na území Česka. Území Karviné je dodnes rezidenční památkou na slezské panovníky s nejen dochovaným sídelním hradem Fryštát, ale i se slezskými knížecími lesy (Černý les a Loucký les) a knížecími rybníky Stonava-Darkov-Louky a knížecími rybníky Olšiny, které jsou i chráněné jako Ptačí oblast Natura 2000. Za slezskou knížecí byla považována i samotná řeka Olše.